Cirkev československá husitská

Cirkev československá husitská

v Košiciach

Šedesát let uplynulo od doby, kdy se konala první bohoslužba v Košicích. Po obsazení části Slovenska v roce 1938 byla maďarskými orgány činnost této církve v Košicích zakázána. Po skončení druhé světové války byla činnost této církve obnovena v Bratislavě.

Při posledním sčítání lidu vyšlo najevo, že se k této církvi hlásí občané i v dalších městech Slovenské republiky. Následovalo pracné zjišťování jejich adres. V Košicích bylo toto úsilí korunováno svoláním prvního bohoslužebného shromáždění o svátku prvomučedníka Štěpána dne 26. prosince 1997 do přívětivé hostitelské modlitebny Církve bratrské.

Církev československá husitská je plodem reformního úsilí části římsko-katolického duchovenstva v 19. století. První světová válka tyto procesy vyostřila. Po jejím skončení se kněží-reformisté marně dožadovali u papežského stolce pochopení pro své opravné snahy uvnitř církve. O vánocích roku 1919 konali poprvé celou bohoslužbu v mateřském jazyku. Mělo to tak nadšený ohlas v nejširších vrstvách obyvatelstva, že to vyústilo v ustavení samostatné církve dne 8. ledna 1920. Její samostatná existence byla pak veřejně prohlášená Dr. Karlem Farským dne 11. ledna 1920 v Mikulášském chrámu na Staroměstském náměstí v Praze.

Inspirována dobrými liberálními tradicemi plní modernistický program tím, že kladně přijímá výsledky vědeckého poznámí, přihlíží ve své zvěsti a v duchovní činnosti k myšlenkovému obzoru soudobého člověka. V duchu husitské tradice je nápadný její důraz na mravní a sociální důsledky víry. Přes veškerou svou aktivitu neměla dost času a klidu k tomu, aby se hlouběji zapsala do veřejného života, i když do povědomí obyvatelstva našla cestu, zejména ve středních vrstvách. Stejně jako ostatní církve, neochránila se před důsledky ateistického působení materialistické ideologie a totalitního státního zřízení. Příliš mnoho lidí, ba celé generace, ztratily povědomí o hodnotách evangelia Kristova. Tyto škody se snaží odstranit horlivou evangelizační a misijní činností mezi spoluobčany, kteří se dosud se zvěstí o Ježiši Kristu nesetkali.

Církev přijala do svého názvu přízvisko "husitská", aby vyznačila svou návaznost na osobitou, tzv. první reformaci z 15.-16. stol., jejíž vrcholným představitelem byl magistr Karlovy univerzity Jan Hus.

Církev československá husitská představuje střed mezi římsko-katolickou substancí (bohoslužba na klasickém základu západní i východní liturgie v mateřském jazyku a sedm svátostí) a reformačním principem (Duch Kristův jako nejvyšší norma a církevní řády založené na obecném kněžství všech církví). Je členkou Světové rady církví a ekumenického společenství ve Slovenské republice.

Po obnově náboženské obce v Košicích byla na jaře 1998 přijata za řádného člena Ekumenického společenství církví na území města Košic a tím se pro církev otevřela nová cesta spolupráce se všemi cirkvemi v ekumeně. Zůčastňuje se pravidelné na všech aktivitách, které ekumenické společenství cirkví organizuje. Po prvních nesmělých krocích se církev zviditelňuje a dostává se do podvědomí mezi všemi věřícími. Minulý rok byla spoluorganizátorkou střetnutí zástupců církví košické ekumeny u patriarchy naší církve v Praze, vánoční ekumenickou bohoslužbou naší církve ve spolupráci s regionální organizací Českého spolku v Košicích se začala tradiční střetnutí českých věřícich. Začátkem dubna letošního roku na Teologickém katolickém semináři v Košicích br. biskup ThDr. Jan Hradil, ThD. přednášel o činnosti a aktivitách naší církve ve světě. O vánoční svátcích se znovu střetneme oslavit Ježišovo narození v české ekumenické bohoslužbě. Naše církve podporuje aktivity, vzájemnou spolupráci a pochopení mezi jednotlivými církvemi a chceme ji vést i nadále.

Adresa:

Modlitebňa Cirkvi bratskej, Kováčska 31

More Info